Děti jsou obrázek rodičů

Říká se, že děti jsou obrázek rodičů. Ještě donedávna jsem se tomuto rčení smála a myslela si, že na tom není moc pravdy. Říkala jsem si jak já ve výchově vlastních dětí nikdy nebudu dělat to, co se mi nelíbilo u mých rodičů (nesmysl). Určitě se vyvaruji věcí, které dokáží zranit citlivou dětskou dušičku a zaručeně budu patřit mezi ty citlivé, tolerantní a trpělivost nikdy neztrácející rodiče. Dneska se tomu už můžu jenom smát.

Až teprve s výchovou dcerky jsem si uvědomila jak moc jsem podobná oběma svým rodičům. Z každého mám něco, po mamince jsem zdědila smysl pro rodinu a pořádek (někdy až chorobný). Další věc, kterou jsem po ní zdělila je pocit toho, že musím neustále o někoho pečovat a o někoho se starat (jinak by to přeci beze mě nezvládli). A po svém tatínkovi jsem tvrdohlavá, paličatá, sobecká a puntičkářská. To je skutečně příšerná kombinace. A aby toho nebylo málo, tak jsem po obou svých rodičích hádavá a vztahovačná. Manžel dokonce někdy tvrdí, že jsem dokonalá kombinace své a jeho matky, ale tak hrozné to snad nebude. To by se mnou snad už nemohl ani být.

Ať už jsem jakýkoliv rodič, určitě ne ten, který nikdy neztrácí trpělivost, ba naopak, mohu konstatovat, že trpělivost nemám téměř žádnou. Často na své malé zlatíčko křičím a vlastně k tomu ani nemám pořádný důvod. Nakonec je mi to líto, ale to už bývá pozdě. Potom si vždycky slíbím, že už se to nestane, ale příště vyletím znovu. Obdivuji matky, které bezstarostně nechají dělat své špunty, co se jim zlíbí, já to prostě neumím. A jak už to tak bývá, dcerka je přesně po mě. Když na ní zakřičím, namísto toho aby se zklidnila a přestala dělat nepravosti, postaví se naproti mně a začne na mě hartusit tou svojí malou eskymáčtinou a ještě u toho významně lomí rukama. Většinou to skončí tak, že se tomu obě zasmějeme a všechno je zase dobré. Horší je to, když zvýším hlas na manžela a začnu mu trochu „vášnivěji“ vytýkat jeho nedostatky. Dcera mi přijde okamžitě na pomoc, postaví se proti němu a začne na něho křičet taky. Nakonec to dospělo až tak daleko, že si s tatínkem nechtěla už ani hrát a byla na něho hrozně protivná. Manžel z toho byl skutečně nešťastný a trápilo to i mě. Když se to tak několikrát opakovalo, byl to pro mě impuls, že něco opravdu není v pořádku a že to takhle dál nepůjde. Přestala jsem na něho zvyšovat hlas (před dcerou) a naopak jsem se k němu začala chovat mile. Zabralo to téměř okamžitě. Dcerka změnila názor a nyní opět svého tatínka bezmezně miluje a tak to má být.

Neustálé zvyšování hlasu, ale bohužel není to jediné co po mě dcera zdědila. Naneštěstí zdědila i touhu po naprosto dokonalém úklidu (nemožná věc). Projevuje se to jako neustálé čištění a pucování všeho a všude. Manžel tvrdí, že mi hadr jednou přiroste k ruce. Když začala dcera běhat s hadrem a neustále něco leštit, tak nám to připadalo docela roztomilé. Dneska už nám to tak roztomilé nepřipadá, jelikož neustále otírá imaginární nečistoty a všude po zemi vidí „bodel“ a „pínu“, sápe se po smetáku a vytahuje z komory mop a chce dělat „maciky“ (její výraz pro zametání a mytí podlahy). Nejvíc mě dostalo, když při poslední návštěvě matky mého muže objevila docela malinkou pavučinu za radiátorem a pronesla něco jako „to je stlasny tady ten bodel, koukej babi“ a přinesla babičce pavučinu ukázat na prstíku. Já jsem na nepořádek ve svém bytě docela háklivá a vůbec před jistými návštěvami. No nic naplat jaká matka, taková dcera. Až díky ní si začínám pořádně uvědomovat, jaká opravdu jsem. Někdy je to velice zábavné a někdy to není zábavné vůbec, když člověk skrze dítě vidí svůj vlastní obraz.

Samozřejmě že některé vlastnosti zdědila naše dcera i po svém otci, především jsou to záchvaty vzteku, chuť k jídlu (obojí může být i po mně) a nadání pro sport (to po mně určitě mít nemůže).

Jelikož je ještě maličká, většina jejích vlastností nám zatím zůstává utajena. Co všechno si z nás ještě náš brouček vzal to ukáže teprve čas, myslím že se máme ještě hodně na co těšit.

(Tento článek je příspěvkem naší čtenářky, pokud i ty máš příběh či názor, se kterým se chceš svěřit ostatním, pošli nám jej na adresu redakce@senorita.cz, pokud jej zveřejníme, obdržíš z redakce dárek!)

Článek vyšel: 10.07.2009 / Odkaz

Přečtete si také

  • Domácí houskový knedlík z domácí pekárny

    Připadají vám houskové knedlíky z obchodu poněkud nechutné, suché a téměř nepoživatelné? Tak si je vyrobte sami doma! Pokud máte po ruce domácí pekárnu, je to naprosto jednoduché, zanedlouho vykouzlíte své vlastní…

Související články

  • Splněná dětská přání

    Většina z nás pokládá radostí rozzářené dětské oči upřené na vytoužený dáreček za jeden z jejich nejkrásnějších projevů. Ale možná jste se leckdy také zhrozili nad tím, co je dnes vlastně pod oním "dětským…

  • Pohlaďte své novorozeně!

    Pohlaďte své novorozené miminko, protože porodem přišlo o hodně známých prožitků. Postrádá jemně červeně tónované a teplé hnízdečko, důvěrnou embryonální polohu a něžně tlumenou reakci na své pohyby. Chybí mu stálý…

  • Bezpečné prázdniny

    Příchod prvních červencových dní mnoho školáků očekává s radostnou jiskrou v očích a nedočkavostí. Nemohou dospat, jak se těší na výlet s kamarády nebo dovolenou s rodiči. Konečně nastal ten báječný čas vytoužených…

Přihlášení uživatele

Chcete se zúčastnit našich soutěží, odebírat novinky či diskutovat? Přihlaste se:

Pokud nejste členem našeho klubu, tak se zaregistrujte.

Soutěže na internetu
Soutež o 4 vstupenky na TOP SECRET
Soutěž o notebook Toshiba a hry od EA
Soutěž o šperky
Bohatá nadílka od Ježíška
Soutěž o multifunkční troubu Whirlpool a další ceny
Soutěž o poukazy na oblečení DIESEL, GUESS a další
Soutěž o parfémy Marina de Bourbon
Vyhraj XBOX 360 a Kinect!
Soutěž se značkou ASTOR o matující make-up Matitude HD
Vyhrajte ceny v hodnotě takřka 50.000 korun!

Anketa

Jsi spokojená se svou postavou?

Anoprocento hlasujících36 %
Neprocento hlasujících41 %
Nevímprocento hlasujících23 %