Necelý měsíc po kontroverzním Valentýnu tu máme další svátek, který mnohým leží v žaludku, ač ze zcela jiných důvodů než sladký svátek zamilovaných. Na Mezinárodním dni žen stále ulpívá hořký stín komunismu, pompézních oslav a povinných gest. Jenže MDŽ má mnohem hlubší kořeny, než si většina z nás myslí, a svým významem přesahuje hranice všech geografických i časových pásem. Takže: slavit či neslavit? Rozhodně ano... a hned vám také sdělím proč.
I když je spousta lidí přesvědčena o opaku, MDŽ není oslavou ženské pokory, oddané péče o domov a kuchařského umění. Tento den naopak velebí vnitřní odvahu a energii žen, jejich odhodlání bojovat za své sny. Inspirací pro jeho vznik byla stávka amerických švadlen na počátku 20. století, které se rozhodly vzít osud do svých rukou a dát najevo svou nespokojenost s neadekvátními pracovními podmínkami, nízkým platem a celkovým postavením žen ve společnosti.
S návrhem na zavedení Mezinárodního dne žen přišla Němka Clara Zetkinová na Mezinárodní konferenci socialistických organizací v Kodani roku 1910. Rozhodující vliv na určení přesného data MDŽ měla později revoluce žen v ruském Petrohradě v roce 1917, jež značně přispěla k abdikaci cara a ke schválení ženského volebního práva ruským ženám. Roku 1975 byl MDŽ oficiálně uznán Organizací spojených národů.
U nás se po letech komunistické propagandy přestal slavit s nástupem Sametové revoluce a velkých společenských změn. Nicméně od února 2004, kdy prezident Václav Klaus podepsal novelu Zákona o státních svátcích, figuruje MDŽ opět v našich kalendářích. Jistě, volební právo pro ženy je tu dávno zavedené, nehrozí nám ukamenování ze cizoložství ani se nemusíme děsit ženské obřízky... ale ani v civilizované Evropě ještě nemá žena ani zdaleka vyhráno. O nedostatečných pracovních příležitostech pro ženy se v poslední době mluví stále častěji, problémem číslo jedno ovšem zůstává domácí násilí - děsivý fenomén, který ničí životy tisícům českých žen.
Osobně přeji k dnešnímu MDŽ všem ženám na světě, aby v sobě stále rozvíjely ten největší dar – vrozenou ženskost a empatii, ale zároveň v sobě našly dostatek sil, aby si zvolily svou vlastní cestu životem a krůček po krůčku realizovaly všechny své sny. Aby se nikdy nenechaly nikým zlomit a připravit o svou hrdost. Protože každá z nás je jedinečná osobnost, která si zaslouží respekt a úctu.
Článek vyšel: 08.03.2008 / Odkaz
Nejen období prázdnin, ale i slunečné babí léto přímo vyzývá k všemožným výletům. Máte-li navíc malé ratolesti, chutnou a vydatnou svačinkou rozhodně nepohrdnou. Vyzkoušejte náš recept a uvidíte, jak vaše rodičovské…
Zářivě žlutý ptáček Emil není na poli pomoci handicapovaným žádným neopeřeným holátkem. Právě naopak. Jako maskot Českého paralympijského týmu funguje už řadu let a od roku 2003 si pod svá ochranná křídla vzal také…
Jestli chcete udělat radost hned několika osobám, taky sami sobě, pomoci dětem a ještě si na památku vydražit obrázek nebo keramickou sošku, mrkněte na
Vrcholový fotbal má své pevné jádro skalních fanoušků, kteří na svou milovanou hru nedají dopustit. Kdo se ale na tento populární sport zkusí podívat s odstupem, uvidí i jeho odvrácenou tvář – chladný kalkul,…
Chcete se zúčastnit našich soutěží, odebírat novinky či diskutovat? Přihlaste se:
Pokud nejste členem našeho klubu, tak se zaregistrujte.