Výchovné cíle

Určitě si jako rodiče často kladete otázky o svém výchovném působení a jeho správnosti, o vytčených cílech a jejich dosažitelnosti. Připravenost na klidné a uvážlivé zvládání každodenních maličkostí spojených s péčí o dítě a umět správně odpovědět na jejich všetečné otázky je základním stavebním kamenem naší výchovy. Co bychom tedy měli šifrovat pro děti v našem výchovném působení?

Podle některých dětských psychologů by o sobě mělo dítě vědět, že:

• dokáže vždycky vydržet
• je silnější než jeho okamžitá slabost
• umí zvládnout svá strádání, bez ztráty odvahy čelí krizím
• je zatížitelné a ovládá sílu vůle
• má naději jako životní postoj
• chápe, že logika jeho srdce nachází lidsky přijatelnější rozhodnutí, než jaká programuje počítač
• dokáže nést zodpovědnost za sebe a své bližní a umí je milovat jako sám sebe
• zná jasná měřítka a rozliší dobro a zlo
• je připravené otevřeně vyjadřovat své pocity, neutíká před konflikty s ostatními, přijímá usmíření a solidarizuje se
• chová v hluboké úctě vyšší, sobě rovné i nižší, má úctu před nejvyššími zákony stvoření, podle okolností omezí vlastní svobodu při svobodomyslném rozhodování
• umí sloužit, aniž by se propůjčilo
• není jen němým spotřebitelem, ale používá svobodné tvůrčí myšlení, aby vytvářelo nové formy života a dobývalo nové životní prostory
• je pánem svého světa, ale nevzpírá se tomu zvláštnímu duchovnímu zákonu, kterým se svět řídí

Je jistě správné, mít nějaký pojem o výchovných pravidlech. Mnohdy to ovšem rodiče svádí k vytváření životního prostoru svázaného pravidly, ve kterém je těžko se i nadechnout. Vždycky je lepší, aby na prvním místě byla rodičovská empatie jako projev lásky a porozumění dítěti.

Článek vyšel: 22.05.2016 / Odkaz